Aktivní porod

Manifest aktivního porodu


1. Každý nerušený porod je velmi dynamický: ženy chodí, stojí, sedí ve dřepu, klečí, leží, volně se pohybuji a hledají nejpohodlnější a nejvhodnější polohu. U přirozeného fyziologického porodu žena nemůže zůstat v jediné poloze. Když se žena řídí svým instinktem – je porod aktivní událost, porodní polohy se mění. Není to pasivní slehnutí.

2. Současný výzkum ukazuje, že ženy na celém světě většinou rodí v některé ze vzpřímených nebo skrčených pozic – obvykle s oporou. V Africe, Americe, Asii se převážně používají stejné vzpřímené pozice. Pro primitivní ženy jsou tyto polohy spontánní a přirozené. Historikové zcela potvrzují doklady etnologů o tom, že vzpřímené pozice se převážně používají po staletí.

3. Ženy v západním světě většinou bývají v nemocnici na lůžku. Je to nelogické a zbytečné. Díky tomu je porod v našich moderních nemocnicích složitější a nákladnější. Ze zcela přirozeného procesu se stává lékařská událost a z rodící se ženy pasivní pacientka. Žádný jiný živočich nezaujímá v tak zásadní době tak nevýhodnou polohu.

4.  Výzkum ukazuje závažné nevýhody, které způsobuje poloha vleže:
• Poloha vleže je jediná poloha, která způsobuje stlačení hlavních břišních cév podél páteře; stlačení velké srdeční tepny může způsobit tíseň plodu tím, že se omezí krevní oběh do dělohy a placenty. Stlačení velkých žil, které vedou do srdce blokuje zpětný tok krve, což vede k hypotensi a jiným poruchám krevního oběhu.
• Poloha vleže nevyužívá pohyblivost pánevních svalů. Nebere se v úvahu skutečnost, že kolena a kyčle se mohou ( v poloze ve dřepu) ohnout tak, že vytvoří vhodný úhel, který otevírá a rozšiřuje pánev na maximum. V poloze vleže váha rodičky tlačí na křížovou kost a pánevní vchod se zavírá. Prostornost pánve se tak v porovnání s polohou ve dřepu zmenší  až o 30 %.
• V poloze vleže nepůsobí děložní stahy v souladu se silou gravitace. Pro jakýkoli objekt je snazší padat k zemskému povrchu než klouzat podél něj (Newtonův gravitační zákon). Je výhodnější vytlačit dítě směrem k zemi než souběžně s ní. Poloha vleže způsobuje ztrátu energie, zbytečnou bolest a prodlužuje dobu porodu.
• Porodní poloha vleže způsobuje, že se tkáň hráze neroztahuje rovnoměrně. Zadní část se neroztáhne tak dobře. Zvyšuje se tím riziko, že se hráz natrhne nebo bude potřeba provést nástřih. Rodička zcela jistě cítí větší stres a bolest.

5. Je důležitější porodní polohy měnit než používat jednu optimální polohu. Poloha ve dřepu je však v největším souladu s přírodními zákony. Je známá jako fyziologická poloha. porodní poloha je fyziologicky účinná, když:
• nedochází ke kompresi cév
• pánev se může volně pohybovat
• tělo se pohybuje v souladu se zemskou přitažlivostí
       Poloha ve dřepu s oporou je zvlášť efektivní ke konci porodu. Pozice ve dřepu má tyto výhody:
• tlak uvnitř pánve je maximální
• svalové úsilí je minimální
• hráz je optimálně uvolněná
• dítě dostává optimální přísun kyslíku
      V pozici ve dřepu může hlavička nebo naléhající část dítěte lépe vstoupit do matčiny pánve, hlavička působí přímým tlakem na děložní hrdlo, pánevní vchod míří dopředu a pánevní východ směrem dolů, což vytváří vhodný úhel sestupu.

6. Věříme, že aktivní porod má tyto výhody, jež potvrzují i mnohé výzkumy za posledních 50 let:
• nenaruší se přirozený rytmus a průběh porodu
• děložní stahy jsou silnější, pravidelnější a častější
• děložní hrdlo se lépe otevírá
• žena může mezi stahy efektivněji odpočívat a nitroděložní tlak je přitom mnohem vyšší
• první a druhá fáze porodu jsou kratší
      Některé srovnávací studie ukazují, že ve skupině žen rodících ve vzpřímených pozicích je porod až o 40 % kratší.
• ženy mají více pohodlí, cítí menší stres a bolest, potřeba analgetik je menší.
• lepší stav novorozence
• ženy cítí, že se plně podílejí na porodu, a mají větší pocit kontroly; často zažívají porod jako nádhernou a radostnou zkušenost.

7. Po aktivním porodu matka cítí, že porodila, ne že z ní bylo dítě vyndáno. Maminka a její dítě se oba podíleli na porodu, oba jsou bdělí, nejsou pod vlivem léků, a když se setkají tváří v tvář, jsou zdraví. Bonding mezi maminkou a dítětem tak může probíhat nejlépe.

8. Porod dítěte je v rodině nejen oslavou, ale i kritickou, nejistou událostí. Nikdo neví, jak porod dopadne. Umění porodit děťátko na svět a umění porodních asistentek se cení v každé společnosti. Cítíme, že v západním světě převážilo nad uměním darovat život umění porodníků a moderní technologie. Většina žen tak ztratila kontakt se svou schopností porodit. Porod je v životě každé ženy výjimečnou událostí, dílem instinktu a schopnosti. U většiny činností záleží na dovednosti, a porod není výjimka. Věříme, že je třeba obnovit rovnováhu mezi dovedností a vnitřní silou. je to cesta růstu vnitřní síly dárce života, matky a jejích schopností.

9. Na základě výzkumů a různých současných studií se dá předpovědět, že v celkovém vedení porodu a v přípravě ženy k porodu je zapotřebí změnit přístup k porodnímu procesu a k porodním polohám.
Je třeba, aby budoucí maminka měla znalosti o těhotenství, otevírací fázi a porodu, růstu a vývoji dítěte, ale i vhodnou fyzickou přípravu. Je třeba, aby znala účinky různých vzpřímených pozic a aby se naučila, jak se v nich může uvolnit. Bude si tak moci aktivně a efektivně pomoci při porodu svých dětí.
Může pro ni být velmi prospěšné, když se naučí ztišit svou mysl a být v hlubším kontaktu se svým vnitřním já a se svou hlubokou instinktivní schopnosti porodit.

10. Žádná žena, která sama zažila aktivní porod, nebo kdokoli, kdo byl svědkem mnoha aktivních a pasivních porodů, nepochybuje o tom, že aktivní porod je jednodušší, bezpečnější a je to ta největší odměna pro maminku i pro dítě. Způsob, jakým přicházejí naše děti na svět, ovlivní, jaký budou mít život. Jakékoli zlepšení zkušenosti porodu nám pomáhá vytvářet lepší svět. Přirozeným porodem se většinou myslí porod bez použití farmaceutických drog. Aktivní porod je v plném slova smyslu skutečně přirozený porod.
                                                                                                                                                                Napsali J.A. Balaskasovi, 1982